C22 - Single Equation Models; Single Variables: Time-Series Models; Dynamic Quantile Regressions; Dynamic Treatment Effect Models; Diffusion ProcessesNávrat zpět

Článek se zabývá odvozením kvantitativní prognózy poptávky po životním pojištění v ČR na roky 2015-2018. Pro tento účel byl převzat kauzální model vytvořený na půdorysu zemí OECD, zahrnující jak makroekonomické, tak demografické a sociální proměnné; jako ekvivalent poptávky pak byla zvolena hustota ŽP v populaci. Výsledky indikují, že v současném období hospodářského růstu by měla růst i spotřeba životního pojištění, což je v ostrém rozporu s reálným vývojem v roce 2015. Tento rozpor je zřejmě důsledkem restrukturalizace distribuce ŽP, která kulminuje diskuzí o legislativní regulaci získatelských provizí zprostředkovatelů. Také alternativní scénář dopadů provizní regulace byl podroben modelování, přičemž výsledky indikují zásadní obchodně-poptávkové konsekvence.

V příspěvku je testována hypotéza, zda existuje negativní závislost mezi časovou řadou výnosu z výběru daně z příjmu korporací a časovou řadou výnosu z výběru daně z příjmu fyzických osob a domácností v členských státech Hospodářské a měnové unie (HMU) a České republice. V rámci provedené kointegrační analýzy nebyla, až na jediné Nizozemí, prokázána u členských států HMU existence negativní závislosti časových řad na 5% hladině významnosti. Lze se tedy domnívat, že ve většině případů současná daňová soutěž panující v oblasti korporativního zdaňování v členských státech Evropské unie nevede k přesunu daňového břemene z korporací na fyzické osoby. Rozdílnost daně z příjmu korporací v jednotlivých členských zemích odráží rozdílné ekonomické podmínky - země aplikující vyšší sazby daně nabízí kvalitnější pracovní sílu a stabilní podnikatelské prostředí, nově vstupující země využívají nižších sazeb daně aby se etablovali na vnitřním rozvinutém trhu Evropské unie.

Článek se zabývá studií G. Rudebusche Federal Reserve Interest Rate Targeting, Rational Expectations and the Term Structure publikovanou v Journal of Monetary Economics v roce 1995. V práci definuji základní východiska studie, diskutuji nejdůležitější části Rudebuschovy práce a prezentuji klíčové závěry o vlivu centrální banky na dynamiku úrokových sazeb na peněžním trhu. Kromě toho poukazuji na některé problémy, které mohou ovlivnit porozumění chování úrokových sazeb. Jako první se jedná o problém nestability období, v rámci kterého je možné správně predikovat velikost hodnoty cílované úrokové sazby. Dále upozorňuji na některé technické aspekty provádění operací na volném trhu a v neposlední řadě zdůrazňuji problémy s potenciální nestabilitou termínové prémie.