G14 - Information and Market Efficiency; Event Studies; Insider TradingNávrat zpět

Na efektivně fungujících trzích ceny aktiv konají náhodnou procházku. Na takovýchto trzích nelze opakovaně, systematicky dosáhnout nadměrných výnosů. Pro testování slabé formy efektivnosti trhu jsou využívány statistické testy, které se pokoušejí identifikovat závislosti v pohybu cen aktiv. Tento příspěvek se zabývá testováním slabé formy efektivnosti trhu s využitím denních dat o vývoji akciových indexů na českém, polském, německém a nizozemském trhu v období 2001–2022. V příspěvku jsou využity runs test, autokorelační analýza, dvě varianty unit root testu a variance ratio test. Výsledky provedených testů jsou smíšené. Na slabě efektivní chování zkoumaných trhů poukázaly pouze runs testy a z části autokorelační analýza. Podle runs testu se ve všech sledovaných obdobích choval slabě efektivně pouze nizozemský trh, zatímco český, polský a německý trh se chovaly slabě efektivně ve čtyřech z pěti sledovaných období. Autokorelační analýza naznačila výskyt náhodné procházky v některých obdobích zejména na polském trhu, částečně pak na trhu českém a ojediněle na trhu německém.

Práce se zabývá analýzou vlivu počasí na obchodování na českém a americkém akciovém trhu. Vychází přitom z konceptu behaviorálních financí, které analyzují vliv psychologie na investorské rozhodování. Pomocí binárního rozdělení je zkoumán především vliv výskytu atmosférických jevů v podobě sněžení, deště a mlhy na výnosnost trhu jako celku. Výsledky výzkumu prokazují vliv těchto jevů na výnosnost pouze v minoritním počtu případů. Zkoumán byl také vliv podzimního období na psychologii investorů a tedy na výnosnost. Analýza nevyvrátila tuto posloupnost pouze v případě českého akciového trhu. Výskyt sledovaných atmosférických vlivů rovněž nedokázal vysvětlit lednový a pondělní efekt.

Článek polemizuje s autorem, který spatřuje ekonomickou odpovědnost podniku pouze v institutu ručení a v odpovědnosti řídících pracovníků. Článek upozorňuje, že odpovědnost podniku v praxi se uplatňuje nikoli až při krizových situacích, ale v průběhu celého života podniku. Nástrojem k tomu je institut povinného zveřejňování informací. Jeho rozsah je v různých zemích rozdílný. Pokud jde o korporace, jsou požadavky na zveřejňování zakotveny ve všeobecně uznávaných OECD Principech správy podniku. Většinu těchto požadavků na zveřejňování informací zajišťují oba soubory nadnárodních standardů finančního výkaznictví - IFRS i US GAAP. V požadavcích na zveřejňování systémů vnitřních kontrol a řízení podnikových rizik jdou tyto standardy nad rámec požadavků OECD.