M40 - Accounting and Auditing: GeneralNávrat zpět

The objective of this paper is to examine the factors influencing voluntary disclosures during the Initial Public Offering (IPO) process. Through a systematic review of the literature, the paper identifies and analyses the theoretical frameworks that underpin disclosure practices, including the constraints that may limit such disclosures. Based on an examination of 330 research papers obtained from the Scopus database, the findings indicate that the dominant theoretical perspectives in this field are the signalling theory and the proprietary costs theory. By integrating insights from competing theoretical frameworks, this review offers a comprehensive understanding of the determinants driving the decision-making process undertaken by management to reveal private information in IPO prospectuses.

Článek se zaměřuje na nové požadavky kladené na ESG auditory v návaznosti na implementaci směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD). Prostřednictvím analýzy legislativních dokumentů, etických standardů a odborné literatury definuje klíčové profesní kompetence a osobnostní předpoklady, které jsou pro výkon této nové role nezbytné. Výsledkem je Matice profesních kompetencí ESG auditorů, která nabízí systematický přehled potřebných znalostí, dovedností a vlastností. Tento nástroj podporuje přípravu auditorů na specifické požadavky ESG ověřování a přispívá k širšímu pochopení vzdělávacích a profesních potřeb v této oblasti. Článek zároveň otevírá diskuzi o praktických aplikacích a výzvách souvisejících s ověřováním zpráv o udržitelnosti v kontextu evropské legislativy.

Tento příspěvek se zabývá problematikou podnikových kombinací pod společnou kontrolou a zkoumá možnosti jejich účetního řešení v závislosti na potřebách uživatelů finančních výkazů. Nejprve jsou popsány obecné metody používané při podnikových kombinacích a posléze jsou charakterizovány podnikové kombinace pod společnou kontrolou se zdůrazněním jejich specifických vlastností s tím, jak by měly být promítnuty do účetních výkazů v různých situacích (např. v případě existence menšinových podílů či reorganizace v rámci skupiny). Na konci jsou přiblíženy rozličné přístupy uplatňované v různých státech s cílem zdůraznit potřebu sjednocení těchto metod za účelem zvýšení srovnatelnosti finančních výkazů, pokud dochází k podnikovým kombinacím se stejnou ekonomickou podstatou.

Tento článek se zabývá základními otázkami spojenými s blockchainem. Blockchain zaznamenává transakce, a tak jsou možnosti využití téměř nekonečně. Blockchain může evidovat v podstatě jakoukoliv transakci, jak digitální, tak fyzickou. Technologie blockchain by znamenala, že by obchodování a podnikání mělo důvěryhodný a transparentní systém, jelikož unikátnost spočívá v tom, že jednou pořízené záznamy nelze zpětně editovat a tudíž zůstávají uvedeny v historii.
Technologie blockchainu by mohla podstatně snížit náklady na vedení účetnictví, na daňové poradenství i audit, vznikající společnostem za externě poskytované služby nebo interní aktivity. Pokud by se transakce účtovaly centrálně, a ne do oddělených účetních knih, pak by všechny záznamy byly viditelné pro notáře, banky, auditory, pracovníky finančních úřadů a další instituce transparentním způsobem a v reálném čase. Tyto subjekty by mohly mnohem snadněji a efektivněji kontrolovat transakce, mohly by prověřit mnohem větší množství informací a dat.
Očekává se, že blockchainové technologie se budou používat v široké škále oborů, včetně účetnictví a auditu. Cílem článku je představit tuto problematiku, seznámit se s vybranými názory publikovanými příslušnými odborníky poradenských společností, profesních organizací a dalších institucí.

Smlouvy o úrovni služeb (SLA) týkající se zejména služeb v oblasti výzkumu a vývoje a jiných nehmotných statků je nutné z daňového hlediska v rámci nadnárodní skupiny spojených podniků ošetřit nastavením transferových cen. To však generuje mnohé problémy, které je třeba identifikovat a navrhnout vhodná a reálně aplikovatelná řešení, aby bylo minimalizováno riziko, že správce daně transakce s licenčními popř. jinými poplatky ve skupině posoudí jako zakázané přelévání zisků, resp. základů daní do daňově výhodnějších zemí. Hlavní problémy při tomto vyvstávají zejména s měřitelnosti užitků u příjemce nehmotných statků, kde je základem ekonomická racionalita, a to i na straně poskytovatele, dále způsob alokace nákladů poskytovatele na obchodované nehmotné statky a určení obvyklé výše ziskové přirážky nad náklady poskytovatele. Autor článku identifikuje teoretické řešení a navrhuje praktické možnosti vypořádání se s teoretickými závěry.

Pojem "veřejný zájem" se objevuje v různých jurisdikcích a profesních normách, ale povětšině není definován, neboť se považuje za obtížně uchopitelnou kategorii. Na rozdíl od toho má profese účetních znalců a auditorů k dispozici nástroj, jak uplatňovat v praxi veřejný zájem ve smyslu obecného blaha. Je jím (zatím jen v podobě návrhu) publikace IFAC A Public Interest Framework for the Accountancy Profession, jejíž obsah je analyzován. Příspěvek dále upozorňuje na další dvě instituce, jež ve věci veřejného zájmu vedoucímu k udržitelnému rozvoji vyvíjejí činnost. Jejich výstupy v podobě publikací (ISO 26 000:2010 - Guidance on Social Responsibility a OECD Principles of Corporate Governance) jsou podporou organizacím při jejich úsilí v této oblasti.

Článek se věnuje tématu vykazování hospodářských výsledků vysokých škol v závislosti na jejich financování. Vymezuje základní problematické otázky: rozlišení činností veřejných škol, použití účetní báze, které vymezují účetní principy, kdy se operace stanou součástí finančních výkazů a v neposlední řadě i problém vykazování hospodářského výsledku. Na závěr článku autorka dává do souvislosti systém vykazování vysokých škol a zásady finanční kontroly.

Mezi moderní metody finančního řízení patří i možnost využití smluv o podílení se na nákladech (cost contribution arrangements), popř. smluv o přispívání na náklady (cost sharing arrangements), které jsou zpravidla vynakládány spojenými závislými subjekty, aby získaly očekávané užitky deklarované v těchto smlouvách a zároveň optimalizovaly své daňové povinnosti. Účelem je provádění společného výzkumu a vývoje, výroby či získávání majetku nebo práv, anebo sdílení služeb, a to s konečným důsledkem snížení nákladů nebo zvýšení tržeb. V článku řešená problematika souvisí s transferovými cenami a tím i uplatňovanými přístupy v této oblasti - zejména principem tržního odstupu. Vodítkem k metodice stanovení správnosti rozvržení na podíly na náklady je Směrnice OECD o převodních cenách. Různorodost činností, které lze pod hlavičkou CCA, CSA zajišťovat je značná a tímto je třeba v mnoha aspektech podřídit také komplexně pojatou metodiku stanovení samotných podílů na nákladech v konečné fázi, přičemž toto vychází z ekonomické racionality.

Tento článek se zabývá různými druhy kalkulačních vzorců s ohledem na rozhodování o ceně, resp. transferové ceně a maximalizaci hodnoty podniku. Výsledky teoretického zkoumání naznačují, že je vždy vhodné oddělovat fixní a variabilní náklady, nicméně v konkurenčním prostředí je výhodnější retrográdní kalkulace (od ceny k ziskové marži), zatímco pro monopolistu je výhodnější dynamická kalkulace (od nákladů k ceně), jak z hlediska maximalizace zisku, tak z hlediska variability zisku. Přitom je nutné reflektovat všechny vrstvy produktu, vč. servisu a nestandardních požadavků zákazníka (např. za užití ABC). Determinantou úspěchu ovšem není pouze použitý druh kalkulace, ale především kvalita a podrobnost údajů v informačním systému.

Posuzovaný článek pojednává o možnosti zkoumat ekonomické přínosy přechodu na mezinárodní účetní standardy. Tyto přínosy jsou spatřovány především v možnosti zlepšit informovanost investorů, snížit tím rizika pro investory a to by mělo přinést snížení nákladů kapitálu. Shrnutí výsledků studií však ukazuje, že se danou a celkem logickou vstupní hypotézu nepodařilo potvrdit. Autor se domnívá, že další výzkum přinese lepší výsledky. Jeho očekávání však není příliš reálné. Je totiž zřejmé, že vzhledem k omezeným možnostem měřit náklady kapitálu a vydělit vliv zavádění mezinárodních účetních standardů bude asi sotva možné uvedenou hypotézu někdy empiricky potvrdit.

Tento text se zabývá problematikou předacích cen v podnikových uskupeních, zejména koncernech. Vychází z předpokladu, že se informační systém podniku skládá ze tří základních účetních subsystémů - manažerského účetnictví, finančního účetnictví a daňového účetnictví. Rozdíl mezi výše zmíněnými subsystémy vyplývá prvotně z rozdílných potřeb jejich uživatelů. Primárním cílem manažerského účetnictví je poskytovat informace interním uživatelům, a to zejména pro řízení podnikatelských procesů podniku. Finanční účetnictví se naopak prvotně orientuje na externí uživatele, kteří se zajímají o finanční pozici, výkonnost a schopnost podniku produkovat finanční prostředky a racionálně je alokovat. Specifickým subsystémem je daňově orientované účetnictví, jehož cílem je zjištění daňového základu pro výpočet daňové povinnosti. Předací ceny plní v podnikových uskupeních současně různé funkce. V manažerském účetnictví jsou spojeny s motivací a vymezením pravomocí a odpovědností. Ve finančním účetnictví pak plní zejména funkce související s řádnou alokací zisku koncernu příslušnému koncernovému podniku. V daňovém účetnictví plní obdobnou funkci, jež souvisí s řádnou alokací zdanitelného zisku na jednotlivé koncernové podniky. Text podrobně analyzuje metody tvorby předacích cen, které využívá manažerské účetnictví.

Cílem strategického řízení nákladů je rozpoznat vzájemnou propojenost celého procesu řízení, navrhnout model řízení podniku v nestabilním tržním prostředí, konkretizovat jeho principy a pravidla řízení, nástroje fungování. Komplexním završením systému řízení podnikatelské činnosti a celého plánovacího systému je systém rozpočtů. Zvýšení účinnosti rozpočtu bezprostředně souvisí se změnou strategie řízení podniku v návaznosti na změny konkurenčního prostředí; se změnou požadavků řídicích pracovníků na informační zajištění řízení ve změněném podnikatelském prostředí.Významným přínosem pro zkvalitnění rozpočtů je použití metody rozpočtování s nulovým základem. Tato metoda začíná stanovením cílů, identifikací jednotlivých činností uvnitř podniku, nalezením vazeb mezi nimi, popřípadě jejich seskupením do dílčích procesů. Klíčovým krokem je posouzení přínosů těchto činností, stanovení jejich nákladové náročnosti, s cílem omezit činnosti neproduktivní a zbytečné.

Kniha Finanční účetnictví, světový koncept - IFRS/IAS sleduje nejnovější celosvětový vývoj v oblasti harmonizačních procesů účetnictví a účetního výkaznictví. Struktura jednotlivých kapitol respektuje současný trend účetnictví a účetního výkaznictví, kterým je - jako primární hledisko - prezentace účetních informací. Východiskem je koncepční rámec k účetním výkazům, založený na akruální bázi a na předpokladu trvání podniku. Na něj pak navazují kapitoly, které postupně probírají základní stavební kameny jednotlivých účetních výkazů a jejich vzájemné vazby. Publikace nereprezentuje soubor hotových, dokonalých a neměnných pouček, ale koncepční přístup ke světově uznávanému modelu finančního zobrazení podniků prostřednictvím účetního výkaznictví. Pozornost je věnována i navazujícím oblastem, které vycházejí z účetního výkaznictví, jako je finanční analýza, ověřování účetních závěrek, problematika malých a středních podniků a v neposlední řadě etické problémy účetní a auditorské profese.

Příspěvek se věnuje obecně problému komunikace podnikových dat, zejména pak možnostem využití otevřeného formátu XBRL. Popsány jsou hlavní dopady implementace XBRL na účetní výkaznictví, jako je online reporting a kontinuální auditing. Závěrem je zmíněna funkce neziskové organizace XBRL International a informace o procesu implementace XBRL Komisí pro cenné papíry USA.

Recenze se zabývá základním myšlenkovým přínosem publikace Hodnotové nástroje řízení a měření výkonnosti autorek J. Fibírové a L. Šoljakové. Pozitivně hodnotí zejména snahu autorek vymezit přednosti a omezení hodnotových nástrojů a kritérií v řízení výkonnosti a aktuálnost publikace v oblastech řízení po linii výkonů a zákazníků.