Q56 - Environment and Development; Environment and Trade; Sustainability; Environmental Accounts and Accounting; Environmental Equity; Population GrowthNávrat zpět

The objective of this study is to examine sustainability reporting in relation to the EU Taxonomy (EU 2020/852). Three research questions were formulated: to what extent does the audited entity report in accordance with the EU Taxonomy; what are its percentages of investment income and expenses (CapEx) and operating expenses (OpEx), and what challenges did it face in reporting in accordance with the EU Taxonomy. To achieve this objective and address the research questions, the article employs a critical analysis of source literature, legal acts, and a hermeneutic method as well as a case study. The findings indicate that sustainability reporting is based on an extensive and highly diverse regulatory framework. At the same time, the empirical analysis reveals that the required KPIs related to revenue, CapEx, and OpEx are not presented in a fully comprehensive manner. The originality of this article lies in its attempt to assess the extent to which sustainability report disclosures comply with the EU Taxonomy, considering an entity subject to both optional and subsequently mandatory reporting requirements during the examined period.

Změna klimatu a cíle klimatické neutrality pro rok 2050 v případě EU přináší nutnost účinných nástrojů pro zlepšení životního prostředí. Environmentální daně, zelené inovace, oceňování uhlíku, emisní povolenky a další instrumenty přitahují stále větší pozornost v akademické, ale i ekonomické a environmentální politické debatě. Článek poskytuje podrobný přehled teoretické a empirické literatury o roli politických nástrojů na cestě za klimatickou neutralitou, zejména o účinnosti environmentálních daní, inovací a zavedených politik napříč celým světem. Samostatná část se věnuje také dvěma nejpoužívanějším přístupům pro zavedení ceny uhlíku – uhlíkové dani a emisním povolenkám. Nástroje politiky životního prostředí se kombinují, žádný z nich sám o sobě nepřispívá k významnému environmentálnímu zlepšení, což potvrdila i řada významných studií. Přísnější regulace a zlepšené nástroje ale napomáhají na dlouhé cestě k dosažení klimatické neutrality.

Tento článek je zaměřen na vykazování nefinančních informací v Evropě podle SASB standardů a je motivován zejména vývojem nových rámců pro nefinanční výkaznictví, konkrétně evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti pod směrnicí (EU) 2022/2464 a mezinárodních standardů udržitelnosti v rámci IFRS. V článku je na vzorku 110 evropských společností z různých odvětví zkoumána míra naplnění požadavků SASB standardů. Za použití dokumentové analýzy nefinančních reportů a dvouúrovňového systému měřítek rozsahu a relevance zveřejněných nefinančních informací je zjištěno, že evropské společnosti naplňují ve velké míře požadavky SASB standardů. V největší míře jsou zveřejňovány informace z oblasti životního prostředí. Významný vliv sektoru na rozsah zveřejněných informací není identifikován.

Příspěvek vymezuje podnikové systémy řízení pro udržitelný rozvoj (EMS), aby následně formuloval postavení a funkce environmentálně zaměřeného manažerského účetnictví (EMA) a finančního účetnictví. Dokládá se, že EMA hraje při přípravě a zavádění EMS důležitou roli a že při fungování tohoto systému má dokonce roli klíčovou. Jeho předností je orientace na hodnotové i naturální informace povahy nejen ex post, ale i ex ante. Finanční účetnictví dosud ve většině případů není zaměřeno na vykazování informací s vlivem na udržitelný rozvoj, i když mu v tom jeho koncepční rámec nebrání.