Český finanční a účetní časopis, 2026 (roč. 2026), číslo 2

Nákladová optimalizace v pojišťovnictví za podmínek asymetrických informací: teoretické přístupy a implikace pro praxi

Cost Optimization in Insurance under Information Asymmetry: Theoretical Approaches and Implications for Practice

Eva Ducháčková – Lukáš Volf

Český finanční a účetní časopis 2026(2):4-14  

Cílem tohoto článku je analyzovat problematiku nákladové optimalizace v pojišťovnictví v prostředí asymetrických informací, zejména v kontextu morálního hazardu a nepříznivého výběru. V teoretické části jsou shrnuty klíčové ekonomické modely, které popisují chování pojistníků a pojišťoven za podmínek informační nerovnováhy. Následně jsou diskutovány konkrétní nástroje vedoucí ke zmírnění těchto problémů, jako jsou screenovací a signalizační mechanismy, behaviorální přístupy, role regulace či využití datové analytiky. Výsledky článku ukazují, že efektivní nákladová strategie v pojišťovnictví není dosažitelná bez adekvátního zvládnutí asymetrie informací...

Disclosure of Alternative Performance Measures in European Companies from the Health Care Sector

Petra Zaťková

Český finanční a účetní časopis 2026(2):15-42  

In this paper, I examine the discipline of companies in disclosing supplementary information about alternative performance measures (APMs) presented in their annual reports. I investigate the nature of disclosed measures, their location within the annual reports, discipline in differentiating unaudited APMs from audited GAAP measures, signposting to the reconciliation of APMs to their closest GAAP measures and significance of non-GAAP earnings adjustments. I use qualitative methods on hand-collected data from 40 European companies in the Health Care sector included in the MSCI EAFE ETF as of March 2023. I find that APMs are used by 95% of the...

Předplacené poplatky u investičních produktů: holistická analýza

Prepaid Fees for Investment Products: A Holistic Analysis

Jiří Šindelář – Petr Šimčák

Český finanční a účetní časopis 2026(2):42-54  

Článek se zabývá analýzou nákladovosti retailových investičních produktů, se zaměřením na předplacené vstupní poplatky. Ty tvoří základ počáteční odměny za službu investičního poradenství a zároveň také výraznou nákladovou položku, snižující hodnotu investice v prvních letech. Článek jejich efekt modeluje v širším kontextu, nejen jako prostý matematický rozdíl dvou jinak obdobných investičních programů. Zejména je zohledněn behaviorální rozměr, a to jak v podobě tzv. behaviorální mezery, poradenské alfy a také nadměrné konzervativnosti českých investorů. Tyto faktory jsou na základě literárních vstupů kvantifikovány a s jejich využitím sestaven kvantitativní...

SFDR Funds Performance Differences – Fixed Income and Equity Funds

Michal Vyletelka

Český finanční a účetní časopis 2026(2):55-68  

This study examines whether the SFDR (Sustainable Finance Disclosure Regulation) regulation provides economically meaningful difference among EU mutual funds in respect to its net performance across equity and fixed income asset classes. The results on a sample of over 7 000 mutual funds indicate that while Article 8 and Article 9 funds often exhibit superior raw returns and attract stronger investor inflows these advantages largely dissolves when traditional risk factors such as value, momentum, or default probability are accounted for. Overall, the findings suggest that SFDR classifications carry meaningful sustainability signals, yet do not systematically...

Finanční regulace mezi stabilitou a regulatorní komplexitou: diskuze o proměně institucionálního uspořádání dohledu v Evropské unii a České republice

Financial Regulation Between Stability and Regulatory Complexity: A Discussion on the Transformation of Supervisory Architecture in the EU and the Czech Republic

Lukáš Volf

Český finanční a účetní časopis 2026(2):69-86  

Článek je koncipován jako diskuzní příspěvek k debatě o institucionálním uspořádání regulace a dohledu nad finančními trhy. Navazuje na odbornou linii, která kvalitu regulace tradičně spojuje především s volbou modelu dohledu, ať již integrovaného, sektorového nebo funkčně děleného. Příspěvek rekonstruuje, proč byla tato perspektiva přesvědčivá v předkrizovém a bezprostředně pokrizovém období, a současně vysvětluje, proč je dnes již pouze dílčím východiskem pro hodnocení regulatorní účinnosti. Polemizuje s tezí, že architektura dohledu zůstává hlavním určujícím faktorem účinné regulace. Regulatorní vývoj po roce 2020 ukazuje, že rozhodující...